Terezii a Adélu nemusíme dlouze představovat. Pokud sledujete aktuální dění týkající se #manželstvíprovšechny, určitě jste zaznamenali novou píseň a videoklip, který obletěl česká média, jehož autorkami jsou právě Terezie Vránová a Adéla Líbalová. Holky tvoří krásný a inspirativní pár, kterému není lhostejná jejich společná budoucnost. V tomto rozhovoru můžete obě blíže poznat, zjistit, jak žijí, jak se seznámily, zda narazily na nějaké překážky, co všechno se skrývá za natočením klipu Manželství pro všechny. Jak samy říkají, doufají, že pokud se jim podaří změnit alespoň jednomu člověku názor na #manželstvíprovšechny, všechno to úsilí a práce stála za to.
Ahoj holky! Na začátek bych vám, za celou komunitu LGBT+, chtěla nesmírně poděkovat za to, co děláte. Složily jste nádhernou písničku Manželství pro všechny, při které mám pokaždé husí kůži po těle. I organizaci Jsme fér jste iniciativou určitě přišly vhod a rádi vás podpořili. Věřím, že i váš podíl se zapíše do dějin této nelehké cesty za narovnání práv pro stejnopohlavní páry.
Ahoj. Moc Vám děkujeme, máme opravdu moc radost, že se klip líbí a doufáme, že aspoň pár lidem trochu změnil názor na MPV.
K manželství obecně ale vede dlouhá cesta. Můžete našim čtenářům přiblížit, jak jste se dostaly do bodu, kdy byste i vy rády vstoupily do manželství? Jak jste se seznámily? Šlo vše jako po másle, nebo jste narazily na nějaké překážky?
Autorka fotografie: Katka Malinová
Áďa: Myšlenka na manželství vznikla tak nějak nenásilně v průběhu vztahu. Myslím ale, že tomu hodně napomohlo právě i natáčení videoklipu, kde je svatba stěžejní scénou a my si to tak vyzkoušely nanečisto (i když máme pocit, jako by to bylo doopravdy). Máme stejné vyhlídky do budoucna a sdílíme stejné plány, a vždy jsme se obě chtěly vdávat a mít rodinu, proto myšlenky o svatbě byly a jsou tak nějak přirozené.
Terez: Když vyprávíme příběh o našem seznámení, často si lidé dělají srandu, že se naši „strážní andělé“ museli pořádně nadřít. Zjistily jsme totiž, že jsme se mohly potkat už párkrát před naším ofiko seznámením, například jsem navštěvovala místo, kde Áďa pracovala. Poté jsme účinkovaly ve stejném divadle asi přes rok, ale jelikož se zkoušely jen jednotlivé scény, tak jsme se na jevišti nepotkaly, jen jsme se míjely. Seznámily jsme se pak konečně na jedné akci, kterou Áďa přes divadlo organizovala a já tam zpívala. Áďa je v tomto divadle už 11 let, ale já se tam ve skutečnosti dostala až přes pět lidí, což je samo o sobě dlouhý proces. A navíc, že na akci budu vystupovat, jsem až do poslední chvíle nevěděla a Áďa kvůli tomu zase přijela z Moravy. Zkrátka stačilo málo a zase bychom se minuly.
Co se týče překážek, záleží na úhlu pohledu. Myslím si, že překážky žádné nebyly, protože jsme si my dvě opravdu padly. Byly jsme jako puzzle, ke kterým hledáte poslední zbylé kousky a konečně jste je našli! Ale obecně bylo plno překážek i právě kvůli tomu, že se jedná o vztah dvou holek.
Áďo, pro tebe je toto první vztah se ženou, pokud se nepletu. Až do dospělého věku jsi chodila
s muži. Pociťovala jsi už dřív nějakou náklonnost k ženám, nebo to přišlo až se seznámením
s Terez? Zavzpomínáš na pocity, které jsi měla v počátcích vztahu, který byl pro tebe vlastně nový? Jak ses s tím třeba vyrovnávala osobně?
Autorka fotografie: Katka Malinová
Áďa: Ne, vlastně to nepřišlo ani po okamžitém seznámení
s Terez (směje se). Ani nikdy dříve mě to nenapadlo. Nepřemýšlela jsem nad holkama jako nad předmětem lásky nebo zájmu. Vlastně se to tak postupně vyvinulo. S Terez jsme první byly nějaký čas kamarádky a velmi jsme si rozuměly. Za několik měsíců se mi Terez vyznala z citů ke mně a ani to ve mně tenkrát pořád nic nezměnilo. Ale byl to takový bod zlomu, kdy jsem si poprvé řekla „jaké to asi je dát pusu holce?“ Asi o dva měsíce později jsme se poprvé políbily na Silvestra. A pak už to šlo rychle. Nějaký čas mi trvalo, než jsem si vlastně uvědomila, co se děje a nahlas si říkala „fakt chodím
s holkou, skutečně se to děje“.
Ne všechno bylo jednoduché a mnoho věcí chtělo čas a porozumění.
Áďa studuje v zahraničí, Terez v ČR. Jak často se vídáte a jak vám vztah na dálku funguje?
Terez: Když jsme se seznámily na oné akci, tak jsme pak měly možnost vidět se asi jenom 5x a pak hned Áďa znovu odjížděla do Anglie. Tehdy ještě studovala poslední rok bakaláře, takže jsme si pořád psaly, volaly, nahrávaly hlasovky… skoro tři čtvrtě roku. A teď, když Áďa po menší pauze nastoupila na magistra zase do Anglie, tak jsme se vlastně ani jedna úplně nebála, protože už jsme to znaly z dřívějška. Vlastně je to pro nás teď takový hezký, nostalgický vzpomínání na naše začátky.
Áďa: Většinou se snažím jednou za měsíc až dva, přijet na chvíli do Česka i kvůli různým povinnostem, takže to není tak dlouhé, i když se nám stýská. Za mě vztah na dálku zvládáme dobře. Až se vrátím, zcela se sestěhujeme a máme i další plány, které už jsou v procesu, ale to zatím nebudeme prozrazovat.
Když si sebe představíte za 10 – 15 let. Kde se vidíte? Jak si představujete vaši společnou budoucnost?
Terez a Áďa: Vidíme se jako maminky alespoň dvou zdravých dětí. Doufáme, že každá budeme mít našláplou kariéru a že budeme cestovat a podíváme se na plno krásných míst. Ale osud je nevyzpytatelný, takže se spíš necháme překvapit.
Vraťme se ještě k vaší písničce. Financování takového klipu muselo být dost nákladné, rozhodly jste se proto jít cestou darování na Donio.cz. Zveřejnění klipu jste naplánovaly symbolicky na 1. máje. Získaly jste potřebnou sumu tak rychle, jak jste očekávaly? Poodhalte, co všechno za natočením klipu stojí, písnička trvá pár minut, ale kolik času a komu všemu to reálně vezme?
Fotografie z nátačení
Terez: My jsme vůbec nevěděly, do čeho jdeme, když jsme se na Donio.cz přihlásily. Netušily jsme, co od toho očekávat a bohužel naše „Donio paní“ (tak jsme jí říkávaly) byla sice velmi podporující LGBT+, ale bohužel ne vždy tak úplně schopná. Nakonec jsme kvůli ní musely řešit mnoho problémů v době, kdy jsme toho kolem písně a videoklipu měly už tak požehnaně. Časově náročná byla také postprodukce, kterou dělala Áďa. Shánění celebrit na rozdíly řečené na konci videoklipu jsme řešily asi půl roku.
Áďa: První nápad na písničku vznikl od Terez už před pár lety, ale když bychom počítaly od chvíle, co jsme na tom všem opravdu začaly stoprocentně pracovat, je to nějakých 619 dnů až do vydání na prvního máje. V tomto čase jsme vytvořily čtyři verze této písně (poslední s Tanitou Yankovou), sehnaly kameramana, připravily natáčení videoklipu do dvou natáčecích dnů, rozhodily sítě mezi známé a přátelé, čímž jsme získaly režisérku Bětku Novákovou, vizážistku a designérku Helenku Turkovou, potřebné herce, prostory a lokality – zejména Adventure Golf Kersko, rekvizity – zejména svatební šaty od HannellenDress apod. Komplikace nebraly konce, dokonce „herec“ – táta našeho kamaráda, který nám měl hrát ve videoklipu otce nevěsty Terezky, vypadl 2 dny před natáčením. Naštěstí nám ho pohotově nahradil Míra Turek, který roli zahrál bezchybně. Natáčením videoklipu došlo k mnoha přátelským propojením mezi lidmi, které trvají doteď.
Fotografie z natáčení
Měly jsme velké oči a myslely, že finanční podpora přijde rychleji a více. Z produkčních zdrojů nám byla dána rada, ať žádáme o vyšší částku, kterou jsme nakonec nevybraly. Ale povedlo se nám jiné položky sehnat levněji nebo
s přátelskou podporou zadarmo, tedy jsme se do vybraných peněz vešly. Velké díky zde patří úžasné Dáše Köpperové, která se stala partnerem projektu.
„Naučila jsem se, že nestačí mít jen plán A a B. Musíte mít i plán C, D, E, … až do Z. A v případě, že by nevyšel ani plán Z, prostě musíte prodloužit abecedu.“
Jaké jste měly na písničku celkové ohlasy? Co třeba vaše rodiny, kamarádi? Stalo se vám, že vás třeba někdo na základě písničky poznal a oslovil? Setkaly jste se s nějakými hatery?
Áďa: Ohlasy byly samozřejmě různé, je to kontroverzní téma. S tím jsme počítaly. Byly stovky krásných zpráv, poděkování, uznání a slz – to člověka vždycky potěší. Ale ano, i kdyby jeden negativní komentář, tak to vždycky bude mrzet. Zejména když víme, kolik je za tím práce a úsilí. Nebo vás někdo hodnotí, aniž by vás kdy potkal – to se mi zdá víc než hloupé.
„Jestli to ale pomohlo změnit názor alespoň jednomu jedinému člověku na MPV nebo na duhové páry a rodiny, stálo to za to!“
Terez: Rodiny i kamarádi byli z klipu nadšení, většina byla i součástí natáčení, takže už trochu věděli, jak to bude vypadat. Byly jsme osloveny k několika rozhovorům a kdo nás například na základě písničky poznal, byla fotografka Kačka Malinová, se kterou jsme se náhodou zkontaktovaly a její první slova při setkání byla „nejste ty holky z klipu o MPV“?
Závěr klipu končí poněkud smutně, kdy místo honosné svatby v okruhu rodiny a přátel, o které každá malá holka sní, končí o samotě na úřadu při registraci partnerství. Kdyby návrh manželství pro všechny v ČR nebyl v brzkém období schválen, jak byste situaci řešily? Registrovaly byste se, vzaly se v jiném státě, i když by pak sňatek tady nebyl uznán, nebo byste zkrátka čekaly na narovnání práv v ČR?
Autorka fotografie: Katka Malinová
Terez: Upřímně doufáme a věříme, že se manželství pro všechny páry v brzké době dočkáme. Ale pokud ne, neplánujeme se registrovat, nepřijde nám to důstojné a ani k jedné matrice v našich krajích nemáme žádné spojení a nechceme se tam registrovat jenom proto, že není na výběr. Nad svatbou v zahraničí jsme přemýšlely, ale chtěly bychom tam celou rodinu a přátele, a ne všichni by mohli přijet.
Áďa: Navíc tady by ten svazek stejně neplatil a tím to trochu ztrácí svůj význam.
Přijde mi, že nenávistné skupiny proti LGBT+ jako je Aliance pro rodinu, ale i někteří politici podle toho, jak se vyjadřují v debatách, smýšlí způsobem, že bez MPV nebudou duhové rodiny, že nebudou žádné dvě mámy a dva tátové, a že nebudou mít žádné děti, které by mohli vychovávat, když ohledně nich nedává registrované partnerství žádné jistoty, práva nebo povinnosti. Jenomže v tomhle se pletou a místo toho, aby se snažili o smířlivou, otevřenou a podporující společnost ke všem, rozdělují ji na části a vybírají, která bude ta lepší.
Na závěr klipu jste nechaly prostor pro známé české osobnosti, které argumentují, proč manželství není totéž co registrace. To byl podle mě taktéž skvělý tah! Jak jste se s nimi domlouvaly? Setkaly jste se s tím, že by někdo o účast v klipu neměl zájem kvůli negativnímu postoji k manželství pro všechny?
Áďa: Jsme za tento tah velmi rády, vidíme v tom velký smysl a podporu a máme na to mnoho pozitivních ohlasů. I když někdo LGBT+ komunitu nepodporuje nebo se s ní neztotožňuje, a pak vidí svého oblíbeného herce/herečku, donutí ho to se nad tím alespoň zamyslet.
Terez: Většinu slavných osobností jsme samy zkontaktovaly přes sociální sítě a myslím, že se nám nestalo, že by někdo odmítl, protože by měl na MPV negativní názor. Ale párkrát se nám stalo, že odmítli, protože měli strach být s tímto tématem veřejně spojováni.
Jak vůbec vnímáte všechny ty komentáře ve veřejném prostoru? Nebo dohady o slovo manželství? Máte vzkaz pro někoho konkrétního? Jak vidíte další postup v poslanecké sněmovně s manželstvím pro všechny?
Áďa: Řeší se, ať tomu dáme jiný název… ale to už tady přece máme 16 let, ale práva nikde. Další jiný název to nezaštítí celé. Nevěřím, že by vzali všechna práva, co má manželství a dali je jiné instituci. Stačí poslouchat ty debaty a je jasné, že by možná nějaké právo přidali… ale všechny? To se přece k občanům druhé kategorie nehodí.
„Hodnoťme se jako lidé a ne podle barvy pleti, náboženského vyznání, společenského postavení nebo sexuální orientace.“
Plánujete nějaké další projekty či akce na podporu LGBT+ komunity?
Autorka fotografie: Lenka Kosmáčková
Áďa: Snažíme se pořád sdílet nové informace a aktuality o tomto tématu, jak z dění v ČR, tak i mimo ni.
Terez: Máme v hlavě nápad na další hudební projekt spojený s LGBT+, ale zatím pořád trochu odpočíváme po Manželství pro všechny.
Léto je před námi a s ním plno akcí a festivalů. Můžeme vás někde potkat a případně i naživo slyšet vaši společnou písničku?
Terez: Určitě nás můžete potkat v srpnu na Pridu, klidně kdokoliv přijďte a můžeme pokecat. Jinak tolik plánů ještě vymyšlených nemáme, bude to takové spontánní léto. Měly jsme písničku zpívat během Pridu
na scéně na Střeleckém ostrově, ale bohužel to tenhle rok nevyjde. Přemýšlely jsme ale, že vezmeme na Střelecký oslov kytaru a zahrajeme si ji aspoň na dece, uvidíme.
Adéla Líbalová
Áďu můžeš sledovat na Instagramu:
@kudrnata_holkaa
Věk: 24 let
Bydliště: Mělník
Práce: Student
Motto: “Najít lásku je těžké – rodina, přátelé, partner/ka. Nesuďme ostatní. Buďme sami sebou, lepší než jsme byli včera, ne lepší než je náš soused.”
Terezie Vránová
Terezku můžeš sledovat na Instagramu:
@terezie.vranova
Věk: 21 let
Bydliště: Praha
Práce: Student
Motto: “Birds don’t just fly, they fall down and get up”
