Party Freedom Night netřeba dlouze představovat. “Freedomka” je bezpochyby nejoblíbenější duhovou akcí pro holky. Někdo potkal na party svou osudovou lásku, někdo nejlepší přátele, jiný se ujistil o své sexuální orientaci a další si třeba jen užil perfektní párty končící až následující den. A jak akci vnímá samotná pořadatelka akce DJ Henriette, která brázdí s duhovou party české a slovenské kluby už 18 let? Na co ráda vzpomíná? Chtěla Freedomku někdy pověsit na hřebík? Proč je akce i pro ni srdcovkou? To vše se dozvíte v unikátním rozhovoru #ztohosevylizes.
Henri, Freedom Night v Česku asi nemusím dlouze představovat. Jste asi nejoblíbenější českou ryze L party. Svědčí o tom 18 let, co s Freedom Night jezdíš po Čechách a na Slovensko. Zavzpomínáš na dobu, kdy jsi s Freedom Night začínala? Pověz nám o tom, jaké bylo prostředí pro pořádání LGBT+ akcí v roce 2004.
Je to tak, v září Freedom Night oslaví svoji plnoletost (první Freedom Night se uskutečnila 17. září 2004). Přišlo mi, že se v Praze nic pravidelného pro holky neděje, byl tu jen klub maLér, a tak mě napadlo něco podniknout. Sehnala jsem krásný klub v centru Prahy (Rubyz), majitel byl gay, tak byl z „teplé“ akce nadšený. Nikdy by mě nenapadlo, že to budeme dělat tak dlouho.
Co se podle tebe za těch 18 let změnilo jak z hlediska samotných akcí Freedom Night, tak z hlediska komunity, která FN navštěvuje?
V rámci programu se snažíme dělat věci jinak, přinášet nová témata, hosty. Pořád něco vymýšlíme, necháváme se inspirovat i dotazníky, které nám návštěvnice vyplňují. Co se týká komunity, tak jsou samozřejmě návštěvnice klubu mladší a mladší, ale je to asi normální. Ty starší chodí méně, třeba 2krát za rok. Když jsem byla mladší já, tak jsem nevynechala žádnou zajímavou akci. A teď je pro mě například nejcennější trávit čas s mojí 5letou dcerou. Dřív to bylo trošku jiný, nebylo to tak otevřený a „normální“ jako teď. Byla menší tolerance ve společnosti. Největší problém tenkrát byly asi fotky. Když jsem je uveřejnila na svých stránkách, dost holek mi pak psalo, ať je smažu. Nechtěly, aby je někdo viděl. Teď je to spíš naopak. Když nejsou v neděli nahrané na Facebooku a Instagramu, tak už mě nahání „kdepak jsou fotečky“.
Máš v paměti nějakou FN party, která ti z nějakého důvodu utkvěla v paměti?
Je jich víc, ale historka, kterou ráda vyprávím, se odehrála na Miss Freedom Night, kde jsem byla požádána o ruku. Nebylo to (naštěstí) veřejně na podiu. Požádala mě tehdejší vítězka hned po soutěži. Klekla si u DJského pultu, vyndala prstýnek, který byl asi z pouti, a něco říkala. V tom hluku jsem ani neslyšela co. A protože jsem neměla čas a kapacitu se doptávat (pořád jsem hrála a minuty songu jsou neúprosné/strašně krátké), řekla jí, že si to nechám projít hlavou. Ale vlastně jsem nevěděla, na co odpovídám. Taky jsem mohla říct ano. Potom jsme se párkrát sešly a zjistily, že jako přátelé si rozumíme víc.
V průběhu roku se témata Freedomek víceméně opakují, která je tvoje nejoblíbenější?
Mám ráda Miss Freedom Night, akorát je vždy velmi těžké najít soutěžící. A proč? Tahle akce zabere opravdu hodně času a mě pak neskutečně baví vidět, jak ty holky, co se přihlásily, nakonec zjistí, že to byla skvělá akce. Miss Freedom Night je oblíbená i z hlediska návštěvnosti, pravidelně je to s Pride Freedom Night nejnavštěvovanější akce. Po deseti letech Miss Freedom Night jsme chtěly vyzkoušet něco nového a připravily soutěž pro páry, ale kvůli covidu se 2krát zrušila, takže se z pověrčivosti vracíme k soutěži o NEJ dívku Freedom Night. Nejlepší vizitkou akce je podle mě to, že většina holek, které prošly soutěží, jsou z toho zážitku tak nadšené, že nám potom posílají své kamarádky do dalších ročníků.
“Dokonce už teď máme otevřené přihlášky na Miss Freedom Night 2023 (24. března 2023).“
Takže pozor, kdo zvažuje účast, ať neváhá, pošle přihlášku a už nyní může začít přemýšlet o volné disciplíně. Nakonec je to vždycky povedená akce a slibuju, že si to užijete.
Organizátoři jakýchkoliv společenských akcí se dostali leckdy až do existenčních problémů způsobených dvěma lety pandemie. Jak toto období ovlivnilo tebe? Přemýšlela jsi někdy, ať už v souvislosti s covidem, nebo s čímkoliv jiným, že Freedom Night tzv. pověsíš na hřebík?
Moje hlavní práce není Freedom Night, je to spíš můj koníček. První covidový rok byl super, říkala jsem si, že si konečně fakt odpočinu, což se mi za posledních 20 let nestalo. Ale chybělo mi hraní a energie z lidí.
“A že pověsím Freedom Night na hřebík? No, nad tím uvažuji celkem často.“
Jsem hodně pocitový člověk, takže když se akce někde nepovede (přijde míň lidí, holky se poperou, něco se zničí,…) mám chuť s tím praštit. Ale pak je zase jiná FN a ta je úplně nejvíc boží, tak zapomenu na všechno špatné a těším se na tu další, ať je kdekoliv.
Jak vidíš budoucnost Freedom Night? Plánuješ třeba nějaké změny? Na co se návštěvníci mohou těšit?
Snažíme se inovovat každou akci. Změny jsme zkoušely několikrát, ať už více organizovaný program, koncert, doporučený outfit nebo vlastní merch. Ale nic z toho se z našeho pohledu dlouhodobě neuchytilo. Pravidelně ale děláme ankety, takže zpětné vazbě se nikdy nebráníme a nové nápady vždycky uvítáme.
Dá se pořádáním těchto akcí uživit, nebo si alespoň slušně přivydělat? Nebo to zkrátka děláš hlavně pro to srdíčko?
Někdy je to lepší a někdy je to horší. Pro mě je důležité, že akce zatím neprodělává. Ale na nějaké uživení to spíš není. Freedom Night je pro mě už za těch 18 let spíš srdeční záležitost.
Co ti pořádání Freedom Night dalo a co vzalo?
Vlastně asi nejvíc přátele, díky akci jsem poznala spoustu fajn lidí. Co mi to vzalo? Nenapadá mě vůbec nic, jsem strašně ráda, že můžu něco takového dělat. To, že chodí lidi a baví se. A když mám pak pozitivní zpětnou vazbu, tak mě to nejen potěší, ale hlavně nabije novou energií. Ale ani konstruktivní kritikou samozřejmě nepohrdnu, i to se stává.
A teď zkus prosím povolit uzdy fantazii. Kdyby jsi mohla zorganizovat LGBT+ party s neomezeným rozpočtem a možnostmi, jak by taková podle tebe ideální party vypadala? Koho by jsi na ni chtěla pozvat?
Občas nám někdo píše, ať pozveme třeba Tegan a Sara, LP, nebo třeba Pink a Justina Biebera. Ale upřímně, to mě ani tolik neláká. Dlouhé roky uvažujeme o nějaké Open Air akci, ale vzhledem k počasí a možnosti prostorů tady v Praze jsme do toho ještě nešly, vždycky nám to přišlo jako moc velký risk. Ale líbí se mi koncept třeba Dinah Shore – obrovská víkendová párty, mraky holek, spousta drinků, bazény nebo pláže… tak asi něco tímhle směrem.
Známe tě hlavně jako tvář Freedom Night, co ale dělá Henrietta, když zrovna nejezdí po Freedomkách? Má nějaké koníčky, osobní cíle nebo tajné sny?
Nejvíc mě zaměstnává moje dcera Žofka, ale je to krásný. Všechny cíle a sny si vlastně plním postupně. Ráda cestuji, organizuji akce (sportovní , teplé, kulturní, rodinné.,..), sport všeho druhu (crossfit, beach volejbal, badminton, plavání, wakeboard, běžky, lyžování a další), rekonstruuji nemovitosti (kdyby někdo plánoval rekonstrukci bytu nebo stavbu domu, nechť se mi klidně ozve), makám na zahradě, hraju na různých akcích… Rozhodně se v životě nenudím a hlavně dělám věci, co mě baví.
