Nikol Autratová se řadí mezi partu holek, díky které LS vůbec vznikly a staly se z nich tak početnou skupinou duhových holek. Zahájila partnerství s dalšími projekty, které úspěšně drží dodnes. Niky do stránky dávala po celých 10 let srdce a možná právě proto se stala tak úspěšnou v L světě. Za tu dobu se setkala se stovkami vašich příběhů, pomohla spoustě párům, aby se našly (některé i rozešly, bohužel), zodpověděla vaše dotazy, které jste se leckdy i bály vyslovit, a proto má určitě hodně co říct o tom, jak vnímá LGBT komunitu v Česku. Začtěte se do unikátního rozhovoru, který vám pootevře dveře do světa ikony české LGBT scény Nikol Autratové.
Ahoj Niky, vítám tě zpátky po skoro dvou letech na LS. Mám na tebe na začátek těžkou otázku! Jak se máš?
Ahoj, ahoj, zdravím tě a zdravím všechny. Mám se dobře. Není to dlouho, co jsem se přestěhovala, takže mě teď zaměstnávalo zařizování bytu, ale už se to zdá být všechno hotové. Začíná být tepleji, takže konečně můžu nosit své oblíbené triko + kraťase (večer mikina). Chystají se letní akce, vyhráli jsme v hokeji konečně placku, no všechno se zdá být dobře našláplé. Stejně tak LS pod tvou taktovkou krásně šlape, z toho mám fakt radost a ještě jednou děkuji, že jsi se toho tak zhostila. Takže se budu opakovat, mám se dobře, všechno běží, jak má a snad to tak bude i nadále.
Druhá těžká otázka – jak jsi na tom aktuálně se vztahy?
Vztahy. To je téma, které spíš řeším se svými kamarádkami a probíráme jejich protějšky. Co se týče mě, jsem single.
Určitě máš bohaté zkušenosti se seznamováním (obzvláště pak po covidové době, která leccos změnila). Můžeš nám nějak zhodnotit, jaké jsou současné možnosti seznamování, jaké aplikace jsou fajn, které třeba trošku míň? A obecně co si myslíš o seznamování online?
Seznamování online je jedna z nejběžnějších cest pro lesby. Kdo neobráží bary, nebo nemá kolem sebe nějakou větší skupinku leseb, nemá se prakticky kde seznámit. Dřív tyto požadavky splňovalo iGirls.cz, tam už jsou nejlepší léta ale pryč. Pak vlastně přišly Lesby sobě a tam si myslím, že jsme hodně párům pomohly. Lépe se seznamce daří přes Instagram, celkově mi přijde, že zájem na Facebooku upadá. Další nová platforma Lesbianplanet, funguje podobně jako Facebook, člověk tam sdílí vše, co chce, stejně jako na timeline. Dokážu si představit, že to taky může dobře fungovat. Nejrychlejší varianta je asi Tinder, jehož výhodou je, že člověk nachází lidi ve svém okolí. No a kdo obráží párty, nejlepší je to samozřejmě naživo, Freedom Nights, Queer Bally a bary spíš ve větších městech Praha, Brno, Ostrava, atd.
Když jsme u seznamování, cítíš třeba nějakou výhodu v tom, že tě spoustu holek zná právě díky LS? Nebo je to třeba naopak?
Spíš naopak. Ze začátku to bylo fajn, pocházím z menšího města, kde jsem znala asi 2-3 lesby, a díky LS jsem do komunity začala pronikat. Bylo to jedno velký „wow“, když se ke mně holky hlásily a balily mě. Ale postupně, co roky šly, se to spíš otočilo, připadám si už tak trochu “ohraná” 🙂 Nebo se holky bojí, když jsem trošku známější, mě oslovit nebo mi třeba jen napsat.
Měla jsi díky LS někdy s někým třeba vztah?
Ano. I to se mi kdysi podařilo.
Niky, jsi už docela archivní kousek. V době, kdy nám bylo třeba 15, byly jsme na spoustu věcí samy a musely se prokousat i svojí sexualitou tak nějak samy. Dneska se o všem otevřeně mluví, LGBT se promítá do seriálů a filmů, řeší se na celonárodní úrovni manželství pro všechny a ovlivňují nás LGBT influenceři. Můžeš ty sama tento progres zhodnotit a říct, jak ho vnímáš?
Nonono, 30 let ještě není na výrobu náhrobku, doufám…
Ale ten progres je hodně vidět, právě za těch posledních 15 let. Společnost nás vnímala jinak, jen tak si jít za ruku ještě bývalo tabu na některých místech. Párty pro LGBT byly vzácné a člověk se na nich alespoň chvíli cítil svobodný. Setkávání se na Xchatu v místnosti Lesbičky, to byl odvaz, a moje vlastně první zkušenost s komunitou.
Když se ve filmu objevila lesba nebo gay, byť na pár sekund, bylo to něco. Teď už snad není film nebo seriál, kde by nebyla LGBT postava. Na jednu stranu je to dobře, že se producenti snaží, aby se LGBT znormalizovalo a určitě to funguje, ten tlak zvenčí se určitě zmírňuje. Na druhou stranu i mně už to přijde někdy přehnané.
Nicméně, posun je velký a to je úžasný, čím dál víc vidím mladší lidi, kteří se otevřeně k homosexualitě hlásí, nestydí se, seznamují se, rozrůstají se rodiny se dvěma matkami či otci, to je krásný pohled. Ještě nám tak dovolit se opravdu vzít…
Já osobně vnímám, že je obecně více mladých holek otevřeně homosexuálních, než co si pamatuju právě já. Myslíš, že je to právě tímto progresem?
Určitě ano. Co se rozšířilo online seznamování, které dovoluje být stále anonymní a prozkoumávat, kdo jsem… Určitě to mladým lidem pomáhá se s tím vnitřně srovnat.
Když takto brouzdáme do historie, můžeš nám přiblížit, jak probíhalo tvoje uvědomování tvé sexuální orientace? Co na to říkali tvoji rodiče, kamarádi, okolí?
Začátek byl na táboře, kdy jsem si z ničeho nic představila, že se líbám s jednou starší holkou. A líbilo se mi to. Ale nerozuměla jsem tomu, byla jsem z toho docela špatná. Pak jsem v sobě dlouho držela pocit, že se mi ta představa líbí jen s tou jednou holkou, takže lesba nejsem 🙂 No, ale okruh se začal rozšiřovat a já propadala do platonických lásek s heteračkama. Tři roky jsem ale proti tomu zbrojila, nedokázala jsem si představit, že budu lesba a nebudu mít heterosexuální vztah a hlavně rodinu. Chodila jsem s klukama, s hodně klukama, nudila jsem se bez nich, nudila jsem se s nimi, často jsem je střídala – ale to bylo takové to nevinné chození za ručičky. V 15 jsem ležela s klukem v posteli, který chtěl sex, ale já raději dělala, že spím. Pamatuji, že když jsem od něj odcházela, řekla jsem, “už ne, jsem na holky”. Tak jsem se s ním rozešla a začala jsem svoji kariéru lesby.
Kamarádi reagovali fantasticky, většina mi řekla, že už to tušila, nebo že to dokonce ví už dýl. To jsem si říkala „okay, já to nevěděla sama o sobě, ale dobře“. Okolí nás prostě vnímá jinak. A rodiče taky skvělí, s pláčem jsem se zeptala, zda by jim vadilo, kdybych byla na holky a odpověď byla, že ne. Chvíli to museli vstřebat, ale taky to tušili. Táta byl dokonce na Prague Pride, sledují pohyby okolo zákonu lásky apod. Na své okolí jsem měla a mám velký štěstí 🙂
Můžeš tedy obecně říct, jestli ti LS víc vzalo, než dalo?
Přes to všechno asi dalo. Ta možnost se do komunity takto ponořit. I pro mě samotnou to byla obrovská zkušenost ze všech možných stran, potkat se s tolika lidmi, různými životními příběhy. Hlavně mít možnost někomu pomoci, seznámit se, odpovědět na důležité věci, to je to, proč jsem to dělala. Ne kvůli sobě.
Možná že Tě některé holky znaly i jako básníka, který svou tvorbu sdílel jak na Facebooku, tak později Instagramu. Minulý rok Ti dokonce vyšla kniha básní s názvem S láskou v iluzi žít. O čem básně jsou a koho si myslíš, že by mohly zajímat?
Ano, je to tak. Píšu básničky už dlouho, první začaly vznikat někdy kolem mých 12 let. Pak se tvorba měnila, rozšiřovala a směřovala stále do konkrétnějších situací. Smiřování se s homosexualitou a zlomený srdce, to je asi nejčastějším námětem. Psaní byla vždycky má terapie, takže narovinu to většinou není úplně pozitivní počteníčko. Nicméně, z ohlasů vím, že když si někdo prochází tím, čím já, často to někomu pomůže, vidí se v tom. Kdo by snad ještě i teď měl o knížku zájem, pár jich na skladě najdu, stačí se ozvat na 
Facebooku nebo Instagramu.
Chci od tebe slyšet všechny důležitý argumenty, proč bojujeme o #ManželstvíProVšechny?
Milá vládo, která si nám na chvíli zalepila pusu jakýmsi administrativním úkonem registrovaného partnerství… Proč chceme manželství? Jednoduše kvůli všemu.
Abychom se mohli vzít, kde chceme, se svědky, se změnou příjmení… Aby z našeho svazku vedly práva a povinnosti. Abychom si mohli přisvojit dítě druhého, společně být pěstouni, ale i po rozvodu mít upravené vztahy k dětem, nároky na výživné, kontakt s druhým rodičem, sirotčí důchod, dále vdovský důchod, dávky, apod… Vše toto registrované partnerství nezahrnuje.
Jak už bylo řečeno, láska je jen jedna, neexistuje homo ani hetero verze. Mrzí mě, že si to pořád spousta lidí, hlavně ti, co o našich osudech rozhodují, neuvědomuje.
Vím o tobě, že rodinu jednou plánuješ. Otevřeně se bavíš o tom, že chceš děti, ženu, dům a vše okolo. Jak se na to tváří tvoje okolí? Bojíš se reakcí lidí kolem tebe? Přestěhuješ se někam mimo hlavní město, do dědiny, tam dvě ženy, dítě… Nemáš strach?
Určitý strach tam asi je, ale znám pár párů, kteří takhle žijí a funguje to bez problémů. Myslím, že v dnešní době už je i tohle přece jen snazší. Ale co, na pitomce souseda, co mu bude vadit všechno, člověk může narazit kdekoli.
Na tuto otázku navazuje další, a ta se týká klučíčího vzhledu. Setkáváš se s nějakými hejty, blbými poznámkami, vyhazování z WC a podobně?
Jéje, pořád a stále. Pohledy na WC, občas i upozornění, že pánské jsou vedle. Cizí lidé, když mě oslovují, je to tak 50 na 50, že pohlaví trefí. Ale už jsem se s tím naučila žít. Jsem spokojená taková, jaká jsem. Nestylizuju se do kluka. Vnímám to tak, že jsem přirozeně sama sebou, oblečená v pohodlí.
Jaké si představuješ dokonalé rande?
Na prvním rande se musíte poznat, takže hodně mluvit. A jestli je to u sklenky vína (což preferuji pro oboustrannou nervozitu) nebo při procházce, to je jedno. Asi bych třeba nešla na první rande do kina, kde si člověk moc nepokecá.
A jak si představuješ dokonalou ženu právě pro tebe?
Když se člověk zamyslí, najde si hodně “kritérií”. Tak to raději zjednoduším – je pro mě důležitá rodina, moje, tak i ta budoucí, takže určitě rodinně založená dívka, která chce děti. A zkrátka, abychom si rozuměly, uměly se spolu zasmát, měly společné záliby, ale i různé, abychom si rozšířily obzory. A musí mít se mnou trpělivost. Jsem býk se vším všudy.
Co by jsi vzkázala svému 15ti letému já, když bojovalo samo se sebou a bálo se budoucnosti?
Nic není tak horký, jak se uvaří. Vím, že si zažiješ hodně bolesti, ale díky tomu si postavíš hodnoty, na kterých ti bude záležet. Budeš mít kolem sebe dobré kamarády, kteří tě nenechají ve štychu a rodina jakbysmet. Nenech se nikým ovlivňovat a buď sama sebou, jen tak můžeš zase ostatním pomoci ty.
Nikol Autratová
Nikol můžeš sledovat na Instagramu:
coolna_
Věk: 31 let
Bydliště: Brno
Práce: Team Leader v Partners, Brno
Motto: Nic není tak horký, jak se to uvaří.
